Jistě znáte pocit neurčité nespokojenosti a vnitřní prázdnoty, která se tu a tam objeví ve vašem nitru.  Dvěma možnostmi bývá řešena: Něčím ji "přebít" - hudbou, jídlem, zábavou... a ona se zase vrátí. Nebo přemýšlet, co chybí.

Jen jedno ti schází, říká náš Pán Ježíš: Jdi, prodej všechno, co máš... rozdej... následuj Mne.

Ach jo, zase nějaké odříkání. Ale já všechno potřebuju! "Mýlíš se, jediné, co potřebuješ, Jsem Já."

 

O Pánu Ježíši (Boží Moudrosti) se píše v knize Moudrosti, že Ho moudrý miloval nad žezla a trůny, stříbro a zlato jsou v porovnání s Ním jako písek a bláto. Miloval Ho více než zdraví a krásu a denní světlo. Jak je to krásné a pravdivé a skutečně je tak třeba Pána Ježíše milovat, chceme-li být dokonalí: 

Naším žezlem, kterým vše ovládáme, je moderní technika, tak si zařídíme vše, ovládáme vše a máme pod kontrolou. Naším trůnem je kariéra, pracovní místo, tam se cítíme silní a mocní díky penězům a školám. Místo zlata používáme platební karty - a ty jsou ve srovnání s Pánem Ježíšem jako písek, po kterém se šlape, a jako bláto, do kterého ani nestoupneme. Zdraví a krása jsou dnešní bohyně, které všichni uctívají. Ale svatí mučedníci nás učí, že je třeba kvůli Pánu Ježíši všeho se vzdát. Jak by to dopadlo, kdyby se sv. Pavel bál, že ve službě Pánu Ježíši přijde o zdraví! Nebo sv. Anežka, že přijde o krásu, když jí hrozili smrtí, jestli se nezřekne lásky k Němu, jejímu Jedinému Miláčkovi!

Dát Pánu Ježíši přednost před světlem dne - to se mi moc líbí. Je zvykem v noci spát, aby člověk den využil, ale svatí vstávali v noci, aby mohli sloužit Pánu Bohu, a proto Mu dávali přednost před světlem dne, protože On nezhasíná, jako pozemské dny, a radost ze služby Jemu nepřestává jako jiné radosti.

Vše dobré nám přijde spolu s Pánem Ježíšem, nespočitatelné bohatství. Když nemáte nic, Pán Bůh pošle dostatek všeho potřebného v nebývalé míře. A kromě toho Boží Království. Ach! Vědět to, že směřujete do Jeho Království a že Mu sloužíte, jak se Mu líbí, to je pramen takové radosti, že se to nedá popsat. A tím Jeho Království přichází již na zem, oč se modlíme v Otčenáši.

Lidé si myslí, že dnes už nejde následovat Pána Ježíše, jak to dříve dělali svatí. Ale víme, že to možné je. Oni dostali co proto, my dostaneme co proto, ale naši radost nám nikdo nevezme. A i kdyby nás všichni poplivali a zbili a zavřeli do vězení, přijde Pán Ježíš skrze zeď nebo zavřené dveře a jen se na nás laskavě podívá - a řekneme: Vždyť jsme pro Tebe, Pane Ježíši, ještě nic nevytrpěli! To je Boží útěcha a radost, které nemůže nikdo z lidí zabránit a která nám dá sílu milovat až k smrti.